Příkladný kumšt politiky Marine Le Pen
dny, zrušeno.
Za persekucí bývalého vedoucího strany, který vedl stranu do druhého kola prezidentských voleb v roce 2002, stojí jeho dcerka Marine, které od táty převzala žezlo před čtyřmi a půl lety, a dovedla FN do čelného postavení mezi politickými stranami ve Francii.
Marine Le Pen je v současné Evropské politice skutečně vzácný zjev kombinace inteligence, disciplinovaných schopností, a charismatu. Má též vytříbený politický čich na to, kde je těžiště v politických problémech a jak je zpracovává ne bureaukratická nebo intelektuální elita, ale voličská ulice. Marine je ambiciózní politička, které nejde o to hovořit za potlačenou nebo přežitou politickou ideologii, a trápit se na politické periférii jako hlas protestu. Ona dobře rozumí, že většina lidí ve Francii chce svoji zemi zpátky, a ona ví jak na to. Ale ona ví také, že pokoušet se o to manýry a praktikami jejího táty výsadkáře by to jistě nešlo. Proč ?
Bohužel, nutno přiznat, že Le Pen starší byl a je nácek s dosti omezenými představami o společnosti, u které dělal politiku „naštvaných“. Jeho nacionalismus je extrémní, nakažený nejen anti-semitismem a rasismem, ale i malichernou, skutečně buranskou, nesnášenlivostí k Francouzům pofranštěných v předešlých pokoleních. V presidenských volbách 2007 mluvil o Nicolasu Sarkozym neustále jako „cizinci“ (l’étranger). Jeho republikanismus byl vždy pochybený. Snaží se rehabilitovat maršála Pétaina a kolaborantství Vichy, odsuzuje válečný londýnský odboj, a Charles de Gaulle je podle něj zrádce, který zaprodal Alžírsko. Stranu FN založil s pučistou Organizace tajné armády (l’OAS), skupiny důstojníků , kteří na vyjednávání s Alžírem o nezávislosti odpověděli povstáním.
Styl Marine se výrazně liší od otce. Přestože v hrubých obrysech její politika následuje tradiční směr FN, tedy nacionalismus, populismus, negativní postoj k Unii a masové imigraci, forma jejího projevu i politický obsah jsou na míle daleko od zavedených tradic. Je to myslím dáno jak vzděláním Marine, tak i jejími charakterovými vlastnostmi. Ze svého povolání právnice rozumí důležitosti mluvit tak, aby obstála před kterýmkoliv soudem, tedy i před soudem veřejného mínění. Ale ona se nepřetvařuje, aby prodávala tátovu extrémní politiku v jakémsi lepším balení, jak to soustavně lepí liberální média. Ona má svojí vlastní představu o světě, která se liší od otcovy. Na rozdíl od něho má především sebedůvěru ve své intelektuální schopnosti, zejména ve svojí schopnost přesvědčovat, a odtud úplně jiný postoj k demokratickému procesu. Nepotřebuje proto ony známé „výbuchy“ jimiž se Jean-Marie proslavil v momentech kdy operoval za hranicemi svých schopností. Navíc má Marine nepředstíraný respekt k demokracii a chápání občanských práv, ve kterém cítím charakterové znaky tolik postrádané v lidské rovině u táty. Jsou to otevřenost a štědrost, ze kterých plyne přirozený odpor k politickému extrémismu. Na druhé straně, tátovu rvavovost a vrozenou drzost, vlastnosti typické pro vůdčí typ, Marine podržela a přidala do svých politických aktiv.
K finále rodinné roztržky v rodině Le Pen došlo letos na jaře, kdy bylo Jean-Marie pozastaveno členství a byl odstaven z funkce čestného prezidenta Front National. Důvodem k tomu byly opakované proslovy jimiž zakladatel strany svévolně ničil politický kapitál své dcery. Je těžké říci jestli jeho sabotáž je jakási dětinská závist k úspěchům a rostoucí prestiži Marine, nebo dementní představa o ní jako zrádce, který jemu, zakladeteli a vedoucímu strany upírá zaslouženou vážnost. V každém případě jeho anti-semitské výroky, obrana Pétaina, a nakonec hrubé útoky na svou dceru jako kormidelníka partaje, vedly k prvně k sankcím a nakonec před několika dny, jeho vyloučení. Je skutečně ironií, že toto se odehrává právě v momentě kdy politický kapitál FN je na zenitu. Překvapivá návštěva Marine Le Pen v Egyptě, při němž se setkala s velkým imámem university al-Azhar Ahmedem al-Tajebem, a koptickým papežem Tawadrosem II. byl mistovský politický tah, a nejen ukázkou dobré vůle a nestrannosti v otázkách vyznání, ale též její schopnost vést dialogy s vrcholnými duchovními představiteli, kterékoliv víry. O něčem podobném se starému pánovi ani nesnilo. Zřejmě mu to vadí.
Odstranění Jean-Marie Le Pena ze scény je skutečně nebezpečným vývojem pro establišment jak v Paříži, tak v Bruselu. S jeho odchodem se totiž nálepka na Front National, jako strana „extrémní pravice“ dost rychle odlepuje. Marine se sice dlouho proti takovému označování „její“ strany ohražovala, a tvrdila, že FN je nyní v pevném politickém středu. Potíž byla ale v tom, že když papá otevřel papulu, svého věrného letce kamikaze, práce šla v niveč. S jeho odchodem není pro extremistickou nálepku vcelku čím argumentovat. Marine si umí s mediálními čoklíky poradit, protože ví kde a jak chtějí kousat. (Viz například zde její demolici jejího nepřátelského protěšku na BBC interview. Všimněte si zejména jak rychle zneškodnila „lži“, že její politika je zaměřená proti muslimům.) Ztráta Le Pena staršího v současné politické krizi Francie a Evropy, představuje další možnosti politického prostoru pro Marine. Proto se elity budou bránit zuby nehty. Dva soudní výroky ve sporu otce a dcery v otázce vyčlenění byly ve prospěch seniora. Nová soudní obžaloba proti Front National je už na cestě.
V čem, že myslím, je příklad Marine Le Pen poučný pro „vlasteneckou“ Evropskou politiku obecně ? Řekl bych že je to zejména v její schopnosit vystříhat se pozic a póz, které charakterizují politiku protestu a tendencí k extrémním výstřelkům a výlevům. Je opravdu zajímavé, že za těch několik let na mediálním výslunní a kritice jejího postoje k muslimům, se stále vyskytuje jen několik málo minimálních prohřešků. V jednom Marine srovnala muslimské zabírání ulic k modlitbám, k nacistické okupaci. To skutečně byla chyba v přirovnání, a ona sama ví, že jí to prostě ujelo. Nic to ale nemění na situaci, že ona přísně odděluje islamistický fundmentalismus od islámu jako víry, a že mnoho muslimů ve Francii jí proto fandí, někdy tajně. Jindy jde o příklad typické zlovolnosti médií, kdy princip věci se překroutí na důkaz o diskriminaci proti muslimské menšině. V jednom případě Marine Le Pen prohlásila, že zákaz vepřového masa ve školních jídelnách odporuje zásadám oddělení státu od církevních organizací. Byl z toho velký skandál na bulvárech, ač skutečně není důvodu proč by se problém nemohl řešit způsobem jakým to dělají mezinárodní aerolinky léta.
Kromě malicherností a vyložených hloupostí nikdo nenachází proti Marine Le Pen nic. Ona nikoho nesnižuje a k současným problémům se staví z tradičních pozic a principů, pro které je ve Francii stále silný konsensus. Žádných řečí o velezradě a osobní útoky od ní neuslyšíte. Její náhled na věc je, že politici jsou lidé a mají právo se mýlit. Já se skutečně někdy bavím, když sleduji diskuse s Marine, a vidím jak zoufale se jí snaží levičáci nachytat v nějaké světoborné politické neřesti, a jak se postupem debaty snižuje jejich doufání v alespoň nějaké přeřeknutí, z něhož by šlo udělat palcový titulek, odhalující profil utajené fašistky. Nic se nevede. Nikdo na ní nemůže, protože se ničím netají.
Z evropských anti-Bruseláků (které znám) se jí v tomhle podobá pouze Nigel Farage. Ten ovšem má jiné ambice, pochybený výběr partnerů a s Marine si neruzumí v celé řadě problémů, mimo jiné ekonomiky. Z ostatních čelných Evropských svobodomyslných politiků je na úrovni Marine snad jen Geert Wilders v Nizozemsku, a ten bohužel má sklony k provokacím, kterých je třeba se vyvarovat, jestliže politik zamýšlí se vážně ucházet o politický střed.
Druhé věci, které jsem si všiml, je schopnost Marine Le Pen zaměřovat se na věci, které jsou opravdu důležité a nechat méně důležité věci bud´ plavat nebo se jich dotýkat jen zlehka a v duchu sekulární rovnoprávnosti. Proto se FN nezapojuje výrazně do akcí katolických organizací, přestože u nich se těší velké podpoře. O kvalitách nového lídra však nejlépe svědčí rostoucí počet židovských voličů, kteří se hlásí k programu strany pod jejím vedením, což hovoří hlasitě o vysoké inteligenci jak francouzské židovské komunity tak Marine Le Pen.
Jirka Severa
Tento týden na vyšinutém konci světa
V Americe se od minulého víkendu nehovoří o ničem jiném než o zhoubném spiknutí, které se snaží nastolit v zemi "bílou nadvládu" a o Trumpvých intrikách v tomto excluzivním společenství, jehož členové na tajných schůzích
Jirka Severa
Bílý supremacista nebo duševně chorý osamělý vlk, jiná možnost asi není
Hovořím o masových vrazích, a o jejich mediálním zpracování. Je skutečně neuvěřitelné jak západní média, tedy jejich vedoucí levicové zdroje, diktují a kontrolují chápání masových vražd nevinných lidí, jedná-li se o akci jedince.
Jirka Severa
Privátní tryskáče a megajachty v kempu zachránců planety
Davoská globální smetánka nám skutečně nejde příkladem v existenčním boji proti planetárnín změnám v klimatu. Akční komise se sletěla a seplula do rezortu na Sicílii, který patří společnosti Google, aby tam naléhavě řešila
Jirka Severa
Fandové Ottawských Senátorů válčí s majitelem klubu
Je léto, sezóna kšeftů s hokejisty v NHL. Kluby se přes léto posilují a snaží se finančně optimizovat, což pro většinu znamená dát dohromady na příští sezónu lepší manšaft s menší platovou zátěží. Říkám "pro většinu" ale měl
Jirka Severa
V čem by se američtí Republikáni měli poučit od Otto von Bismarcka
Windsor je město v západním Ontáriu, na skok přes řeku do michiganského Detroitu. Kdysi malé městečko v porovnání, dnes zatímco bývalý obr na druhé straně řeky upadá a vylidňuje se, Windsor se rozrostl na třetinu obyvatel
Jirka Severa
Muellerova bouda se zřítila, přichází sudí zalamejský
Kdo sledoval středeční vystoupení Roberta Muellera před komisemi Kongresu, jistě se pozastavil nad jeho zmatečnými reakcemi, neschopností rozumět mluvenému slovu, těkavým hledáním tazatele na tribuně komise, potížemi dát dohromady
Jirka Severa
Potíže slečny Jessiky s voskováním jejího pinďourka
Ano, mám tu dneska obtížnější téma, ale to není moje vina. Naše doba se skutečně pohybuje závratnou rychlostí kamsi, někam, ale úplně jinam než kam by jsme chtěli, a jsme ze všech těch nových hraček a společenských vymožeností
Jirka Severa
Vyšší daně - dražší bydlení ? Ale nepovídejte !
Před několiky dny v iDnes blogu, Markéta Šichtařová vehementně propagovala teorii, podle které vyšší daně z nemovitostí pro majitele způsobují nárůst cen bydlení pro kupce a nájemníky. Zajímavé, ovšem otázka je, jak pro koho.
Jirka Severa
Dvorním poradcem pizzaře Kassima (psaníčko pro Kláru Samkovou)
Z jakéhosi důvodu se Libanonci stěhovali do Ottawy v houfu dlouho před tím, než Pierre Elliott Trudeau, tedy ten starší, prohlásil Kanadu za multi-kulti zemi dvou zakladatelských národů. Samozřejmě, že dnes by vypustil jeho syn
Jirka Severa
Kdyby dali černým "matyčkám" hajzlík blíž, byli by běloši na Měsíci dřív.
Tyto dny si připomínáme úspěšný let Apollo 11 na Měsíc a zpět. Měsíční lety byly geniální a jistě vrcholné dílo americké techniky, kterému se dodnes nikdo ve světě nepřiblížil. I dnes zíráme v němém údivu na zrnitý ampex Neila
Jirka Severa
Jak ruští trollové vypálili Muellerovi rybník
Jak jistě už víte, všichni se se tady na pevnině za Atlantikem těšíme na výstup pana Muellera před justiční komisí kongresu pana Nadlera, který se plánuje na příští středu. Podle toho co speciální prokurátor ve věci "Russiagate",
Jirka Severa
El censo americano en los tiempos del cólera
Omlouvám se za nadpis ale nic lepšího mě nenapadlo. Zdála se mi totiž narážka na slavný román Garcii Márqueze k mému dnešnímu psaní o politice sčítání lidu v době kdy se Spojené státy skoro úplně vytentočkovaly z podoby k popisu
Jirka Severa
Ukrajina znovu někde na rozcestí
Jedna věc se dala rychle vyčíst z "Konference Ukrajinské Reformy" která se konala minulý týden v Torontě a to, že hostitelé konference měli zcela jinou představu o tom kam by Ukrajina měla směřovat než voliči této země, kteří
Jirka Severa
Když dva rasisti dělají totéž, je to furt rasismus
"Rasismus" a "rasista" jsou zajímavé termíny. Považuji celkem za jisté, že statisticky v současném uživání těchto formulí jako politické rozbušky, projevuje obviňující strana daleko častěji znaky rasové zášti, nesnášenlivosti a
Jirka Severa
Kanadská zahraniční politika je bezedný trapas
Minulý týden vydalo Ministerstvo globálních záležitostí Kanady (současný název překřtěného ministerstva zahraničních věcí) oznámení, že Kanada neuznává pasy vydané Ruskou federací žadatelům z Doněcka a Luhanska k cestování
Jirka Severa
Interrupce jako předmět politiky davového šílenství
Je tady víkend před státním svátkem Kanady a tudíž po celé této gigantické zemi jde cena benzínu pět procent hore. To navrch pěti procent zdražení od pondělka z důvodů krize v Perském zálivu. Tak nám to tady aspoň servírujou
Jirka Severa
Kterak Google míní zničit Trumpa hledačem co vyčuchá pravdu a lásku
Ano, ano, opravdu to tak je ! Organizace 'Project Veritas' nafilmovala pokradmo vedoucí odboru 'Zodpovědné inovace' společnosti Google Jen Gennaiovou, a ta zcela bezostyšně prozradila v restauraci kde jí natočili, že od roku 2016
Jirka Severa
Kde lišky dávají Americe dobrou noc
Městečko Oberlin je ve státě Ohio, asi hodinku autem z Clevelandu. Přesto, že nemá i dnes více než deset tisíc obyvatel vystupuje v americkém povědomí dost výrazně, nejprve jako historicky pamětné místo ve Spojených Státech
Jirka Severa
Proč v aféře s pohřební mafií Putin bezpečně stojí za novinářem Golunovem
Podle názoru Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií FSV UK, v náhlém sproštěním žaloby a propuštění ruského novináře Golunova z domácího vězení „nejde o vítězství spravedlnosti, ale pouze výjimku ze zajetého režimu, který
Jirka Severa
Liberalismus u primátů druhu homo blbus americanus
Dočetl jsem zajímavou knihu. Byl to přepsaný traktát Susany Jacobyové původně vydaný v roce 2008, zvaný Věk amerického nerozumu. Spisovatelka ho doplnila a aktualizovala na součas Trumpova prezidentsví a přidala podtitulek...
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 68
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 849x